Možná to znáš.
Chceš něco změnit. Začít tvořit. Spustit projekt. Nastavit si hranice. Prodávat svůj produkt.
A najednou se objeví hlas:
- „Ještě nejsi připravený/á.“
- „Co když to nebude dost dobré?“
- „Ostatní to zvládají líp.“
- „Radši to odlož.“
- „Neztrapňuj se.“
A během chvíle ztratíš energii, motivaci nebo odvahu.
Tomu se často říká vnitřní sabotér. Jenže většina lidí si představuje, že sabotér je nepřítel, kterého musí umlčet. Ve skutečnosti je to mnohem složitější — a paradoxně i lidštější.
Sabotér není chyba osobnosti
Vnitřní sabotéři nejsou důkazem slabosti, lenosti nebo neschopnosti.
Jsou to staré psychické strategie, které vznikly proto, aby tě chránily.
Mozek není nastavený primárně na štěstí nebo naplnění.
Je nastavený na přežití, bezpečí a minimalizaci rizika.
A právě proto vznikají různé obranné mechanismy:
- vyhýbání,
- perfekcionismus,
- prokrastinace,
- přehnaná kontrola,
- pochybnosti o sobě,
- potřeba zavděčit se,
- nebo naopak úplné stažení.
Kdysi mohly dávat smysl. Jenže problém je, že mozek často používá staré strategie i v situacích, kde už nejsou potřeba.
Odkud se sabotéři berou
Většina sabotérů vzniká v období, kdy se teprve učíme:
- co je bezpečné,
- jak získat přijetí,
- co vede k odmítnutí,
- jak reagují autority,
- co si „smíme“ dovolit.
Dětský mozek je extrémně citlivý na vztahy a emoce okolí.
Pokud například dítě opakovaně zažívá kritiku, tlak nebo nepředvídatelnost, začne si vytvářet strategie přežití.
Například:
Perfekcionista
„Když budu bezchybná, nikdo mě neodmítne.“
Vyhýbač
„Když to nezkusím, nemůžu selhat.“
Hodná holka
„Když budu vyhovovat ostatním, budu v bezpečí.“
Kontrolor
„Když budu mít vše pod kontrolou, nic špatného se nestane.“
Tyto strategie nejsou náhodné.
Vznikly jako adaptace.
Jenže to, co pomáhalo přežít v minulosti, může dnes brzdit růst.
Sabotér málokdy křičí přímo.
Často působí nenápadně a logicky.
Může se tvářit jako:
- „rozumná opatrnost“,
- „ještě si to promyslím“,
- „až budu mít víc času“,
- „ještě nejsem expert“,
- „teď není správný moment“.
Proto je tak těžké ho odhalit.
Sabotér paradoxně nechce škodit
Tohle bývá největší aha moment.
Sabotér se tě většinou nesnaží zničit.
Snaží se tě ochránit před:
- odmítnutím,
- selháním,
- studem,
- kritikou,
- ztrátou kontroly,
- nebo emocionální bolestí.
Jen používá zastaralé strategie.
Například:
- Perfekcionista tě chrání před kritikou.
- Prokrastinace tě chrání před nepříjemnými emocemi.
- Pochybnosti tě chrání před riskem.
- Přehnaná opatrnost tě chrání před zklamáním.
Problém je, že ochrana často přeroste v omezení.
A tak se aktivují staré obrany.
Proto mnoho lidí zažije největší vnitřní odpor právě ve chvíli, kdy se konečně posouvají dopředu.